Modlitby, citáty

Modlitba

ModlitbaModlitba není recitace naučených vět.
Modlitba je rozhovor nebo mlčení v přítomnosti milujícího Boha.
Chci-li být opravdu křesťanem a ne si na něj jen ve chvílích volna, když zrovna nemám nic jiného na práci, hrát, potom se modlitbou musí stát všechno, co dělám.
Modlitbou může být, že namažu vrzající dveře nebo spravím kapající vodovod, kvůli kterému mi manželka už tři měsíce nadává.
Modlitbou může být dopis, který už dlouho někomu dlužím a do kterého se mi třeba vůbec nechce. Vždycky, když vyjdu ze sebe a otočím se k Bohu, má práce, jednání či nemoc se stává modlitbou.
Modlit se znamená počítat s Boží existencí, brát vážně jeho přítomnost, uznávat jeho moc a důvěřovat mu. Modlit se znamená nabídnout se Bohu, hledat jeho vůli, odpovídat na jeho vedení. Modlit se znamená přinášet před něj radost i bídu světa v zastoupení za mnohé.
Modlit se znamená žít v jistotě, že Bůh je mým Pánem a vládcem a že počítá s mou pomocí v proměňování světa v Boží království.

(Vojtěch Cikrle …aby mohlo vyrůst něco krásnějšího)

 

Ranní modlitba

Ranní modlitba„Milosrdný, dobrý Bože, požehnej tento den.
Dal jsi mi jej, abych jej mohl prožít jako svatý čas, jako čas, v němž Ty jsi pořád se mnou.
Požehnej všemu, co dnes vezmu do ruky.
Dej zdar mé práci.
Požehnej mým rozhovorům s druhými.
Žehnej každému setkání, abych v každém člověku dokázal vidět Tvou tvář.
Požehnej těm, kteří mi leží na srdci. Neopouštěj je na jejich cestě.
Provázej je a pošli jim svého svatého anděla, aby je provázel a ochraňoval na všech jejich cestách.
Požehnej tento den, abych jej prožil ve vědomí Tvé uzdravující a láskyplné blízkosti.
Požehnej dnes mně samému, abych se stal pramenem Tvého požehnání pro všechny, s nimiž se dnes setkám.  
Amen.“

Anselm Grün

 

Modlitba ve stáří

Modlitba ve stáříMám vrásky na obličeji a šedivé vlasy. Nechci si stěžovat, ale tobě to, Pane, řeknu. Je mi úzko ze stáří. Je mi jako bych se musel rozloučit, nemohu žít naplno a musím zažívat, že den po dni ztrácím sílu, ubývá mi vnější krása. Byl jsem tak pyšný, že jsem se mohl srovnávat s mladými. Nyní to cítím, poznávám, že toho nejsem schopen. Musím se tomu smát, co jsem to chtěl. Ale ty, Pane, říkáš: "Kdo ve mne věří, tomu narostou křídla jako orlovi!"
Dej mému srdci sílu, přijmout život tak, jak ho posíláš. Ne mrzutě, v žalostné večerní náladě, ale vděčně a připravený ke všemu, k čemu mě ještě chceš zavolat. A k tomu mi dej sílu srdce. Amen.

sv. František Sáleský

 

Modlitba odevzdanosti

Modlitba odevzdanostiJsem tu před Tebou, můj Bože, abych obnovila závazky svého darování a znovu se postavila do pravdy svého povolání. Můj život patří Tobě, ať se tedy celý vyčerpá, aby odpověděl na Tvou lásku a oslavil Tě službou Tvé Církvi.

Prosím Tě, Pane, za Tvou Církev, aby uskutečnila úmysly Tvého srdce a zjevila Tvou přítomnost mezi námi.

Prosím Tě, Pane, za našeho papeže Františka, aby ve Tvém mystickém Těle naplnil úkol, který jsi mu svěřil. Také Tě prosím za svého biskupa Vojtěcha a všechny Tvé biskupy a kněze. Žádám o svatost pro ně, aby každý, kdo se k nim přiblíží, Tě více miloval.

Svěřuji Ti všechny duše svého životního prostředí u kterých mám být Tvým apoštolem a svědkem. Vzhledem k nim naprav a nahraď opomenutí, nemotornosti a nedbalosti mého života a učiň, aby se všude šířil oheň, který jsi přinesl na zem.

Prosím Tě za všechny duše, které jsou se mnou spojeny pouty stejných slibů a za všechny, které se posvěcují a oddávají Tvému království uprostřed světa, abychom společně pracovali na Tvém díle spásy.

Dávám se Ti, můj Pane, se vším co jsem a co mám. Na přímluvu Panny Marie, která je vzorem naprostého odevzdání se, proměňuj mne, aby se můj život stal Tvou oslavou.

 

 

POVOLÁNÍ NÁSLEDOVAT KRISTA V ZASVĚCENÉM ŽIVOTĚ JE BOŽÍ DAR

 

 

 

Řeholní život má své zakotvení v Ježíši Kristu a nikde jinde.

 

 

 

Člověka, kterého Pán povolal, vedou tři evangelní rady: chudoba, čistota, poslušnost.

 

Chudoba

  • to je láska otevřených rukou
  • sdílení z otevřeného srdce
  • znamená spíš dělit se než nemít
  • je to touha otevřít své srdce Bohu
  • a vnést Boha do světa

Čistota

  • znamená dar sama sebe Bohu
  • milovat tak, že nesu Boží lásku tam, kde je jí třeba nejvíce a nejdříve
  • milovat lidi kolem sebe aniž bychom upadli do závislosti na nich

Poslušnost

  • je to stále obnovované a opakované naše „ano“ k tomu, co chce Bůh

Abychom pochopily, pocítily a vyslovily vždy novým způsobem svou osobní odpověď, musíme se, stejně jako Ježíš vzdálit a modlit se…
Řeholní život je také výzvou k následování Ježíše v Jeho utrpení – v Jeho kříži.
Kéž zachytíme Ducha, který vane právě dnes…

 

 

Citáty

Neboj se přiblížit k Bohu. On tě o nic neokrade. Naopak. Dá ti všechno, co potřebuješ: lásku, sílu, pokoj, radost. Dá ti, abys zářil jako světlo ve všech myslitelných temnotách.

Přinášejte Ježíše všude tam, kde jste.
Ať vám září z obličeje, ať se z vás usmívá, ať z vás miluje druhé…

Bůh tě vidí a zná a nikdy tě neopustí. Jsi jeho milované dítě!
Když víš, že jsi milované dítě Boha, potom nemusíš všude škemrat o přízeň…!

(Vojtěch Cikrle: …aby mohlo vyrůst něco krásnějšího)

 

  

 

 

Půst

Postní doba je dar
pro lepší a bytostnější spojení s Kristem,
který se nevyhnul ničemu z našeho života:
sebezáporům, postu, únavě,
utrpení ani smrti, aby nás uchvátil a vnesl do království
svého Boha a Otce…

 

Sv. František Saleský

Sv. František Saleský nám radí"Včelí královna nikdy nevylétá do přírody, aby ji nedoprovázel celý její nárůdek; a křesťanská láska nikdy nevchází do srdce, aby s sebou nevzala celý soubor ostatních ctností. Cvičí je a zaměstnává jako velitel své vojáky, ale ne všechny najednou, ani ne stejně, a také ne pořád nebo kdekoli. Spravedlivý "je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas" (Ž 1,3), protože láska tím, že zavlažuje nějakou duši, v ní plodí různé ctnostné skutky, každý v příhodnou dobu. Mnozí lidé, kteří se míní cvičit v nějaké konkrétní ctnosti, dělají tu velkou chybu, že je uplatňují při kdejakém setkání a chtějí buď pořád plakat, nebo pořád se smát. Ještě hůř dělají, když kárají a napomínají ty, kdo se necvičí ve stejných ctnostech, jako to dělají oni. "Radujte se s radujícími, plačte s plačícími", říká apoštol (Ř 12, 15).

Máme se cvičit hlavně v takových ctnostech, které více odpovídají tomu, co je naší povinností - ne v takových, které nám lépe vyhovují. K provozování každého povolání je potřeba nějaké zvláštní ctnosti: jedny přísluší církevnímu hodnostáři, jiné vojákovi, jiné ženě... a i když všichni mají mít všechny ctnosti, neuvádějí je všichni stejně do života, nýbrž každý se má věnovat především těm ctnostem, které vyžaduje způsob života, k němuž je povolán.

A tak mezi Božími služebníky se jedni věnují obsluze nemocných, druzí pomáhají chudým, jiní se starají o šíření křesťanské nauky, jiní zdobí oltář, další zprostředkovávají pokoj a svornost mezi lidmi. Je užitečné, aby si každý vybral, ve které konkrétní ctnosti se bude cvičit. Např. Job se cvičil v trpělivosti, protože právě proti ní ho popouzelo tolik pokušení, a přitom dosáhl dokonalé svatosti a všech ctností... Když totiž člověk usiluje o zdokonalení v jedné ctnosti, kterou nejvíce potřebuje, musí je brousit a pilovat konáním i ctností ostatních; a tyto ctnosti tím, jak tříbí tuto jedinou, se i samy dále zušlechťují a vybrušují. Cvičme se proto pokorně v malých ctnostech a Bůh nás povznese do opravdu velkých...

 

Administrace
Vytvořil Mouser.cz, 2014